Respiratorní ústrojí

Amadina Gouldové a její chov (8. část)

Veterinární problematika chovu amadin Gouldové

Respiratorní ústrojí (dýchací). Respiratorní ústrojí je z pohledu možnosti vzniku onemocnění také velmi rizikové, podobně jako alimentární soustava. I zde je to dáno jeho častou, pravi-delnou komunikací s vnějším prostředím – při každém nadechnutí. Prevencí respiratorních onemocnění je především udržení hodnot mikroklima (vlhkost) na úrovni, přibližující se optimu tedy v rozmezí 45–65 % r.

Dále je nutné dbát na snižování prašnosti, a to jak prostředí, tak i krmiv. Příznaky jsou speci-fické, pro diagnózu postižení orgánového systému. Obtížné dýchání, kýchání, sípání, chrapot, prskání i výtok z nosních otvorů. Specifických příznaků, potřebných pro určení typu onemoc-nění je málo. Záleží na chovateli, jeho znalostech a zkušenostech, aby byl schopen včas a alespoň rámcově určit typ onemocnění.



Nespecifická tracheobronchitida

Jinak také chovateli nesprávně nazývaná jako zánět (zápal) plic. Je právě důsledkem působení nevhodného mikroklima. Nejčastěji k tomuto onemocnění dochází při sezónním chovu v zahradních voliérách, po příchodu chladnější a vlhčí periody. Zdrojem ale může být i prašné prostředí a malá vlhkost v prostorách chovu – to platí zase více pro chovy v místnostech. Nebezpečí je skryto v otevření možnosti pro nástup sekundární bakteriální infekce, mykóz nebo invaze parazitů. V důsledku podchlazení vzniká většinou nejprve v horních a posléze i v dolních cestách dýchacích zánětlivá reakce. Následkem toho dochází k oslabení imunitní reakce. To usnadňuje průnik biologických původců onemocnění. Amadiny Gouldové jsou druhem, který má velkou vnímavost pro invazní tracheobronchitidu (bude o ní řeč dále) a právě nevhodné mikroklimatické podmínky výrazně ulehčují průnik roztočů do respiratorního aparátu. Příznaky jsou obdobné, jako u jiných typů respiratorních onemocnění. Dostavuje se malátnost, snížená pohybová aktivita, zhoršené (těžké nebo zrychlené) dýchání. V další fázi pak přichází kýchání, sípání, může docházet k výtoku z nosních dírek apod. Náchylná jsou především mláďata na hnízdech, krátce po vylétnutí, staří ptáci („důchodci“) a jedinci pod zvýšenou zátěží. Dále je větší vnímavost u samic na snůšce. Pokud nedošlo k sekundární infekci, obvykle postačí úprava vnějších podmínek (teplota, vlhkost), nasazení bylinných čajů nebo tinktur (máta, jitrocel, mateřídouška apod.) a zabezpečení dostatečného klidu. Po průniku sekundární infekce je nutná přímá medikace (antibiotika, chemoterapeutika). O tom napíši ve speciální části.

Podobně, jako u alimentárního ústrojí, ani respiratorní ústrojí nemusí být napadáno uvedenými typy onemocnění primárně. Protože ale vykazují i příznaky napadení respiratorního orgánového systému, uvádím je zde všechny. Podrobněji se tím budeme zabývat v samostatné části.


Vylučovací ústrojí

Onemocnění urologická (vylučovacího ústrojí) nebývají v chovech amadin Gouldové tak častá, jako nemoci dvou předcházejících systémů. Je to způsobeno minimálním stykem tohoto ústrojí s vnějším prostředím. Prevencí onemocnění urologického systému je především udržování přijatelných hodnot mikroklima (teplota), dále kvalitní a čisté krmivo a voda. V neposlední řadě je potřebná i vyvážená výživa, bez překrmování ptáků bílkovinami (nebývá tak časté) a tuky (časté). Příznaky onemocnění urologického systému mají pouze málo specifických znaků. Jedním z nich je změna barvy a konzistence močové složky (ale toto se objevuje i u jiných onemocnění). Jinak tato onemocnění provázejí nespecifické symptomy – malátnost, nechutenství, hubnutí apod.

Nespecifická uronefritida

Jde o podobný typ zánětlivého onemocnění, jako u předchozích systémů, které primárně vzniká především v důsledku podchlazení (nachlazení). Samo o sobě nebývá až tak nebezpečné, ale otevírá cestu pro vniknutí sekundární (bakteriální, mykotické) infekce. Onemocnění se vyskytuje častěji při sezónním chovu v zahradních voliérách, když se dostaví chladnější a vlhčí perioda. Objevují se příznaky především obecného charakteru – malátnost, nechutenství. Někdy má močová složka exkrementu řidší konzistenci. V extrémnějších případech se může objevit krev v močové složce. Vždy je důležité ptáky izolovat, protože nevíme, zda se nejedná o některý typ nakažlivého onemocnění. Při lehčích formách postačí k léčbě úprava podmínek vnějšího prostředí, aplikace bylinných preparátů – čaje a extrakty (lichořeřišnice, kopřiva, měsíček apod.), klid. U těžších forem je pak třeba nasadit medikaci - antibiotika, sulfonamidy. Prevencí je chov ptáků v odpovídajícím prostředí – teplota.


Dna

Zde se jedná v podstatě o metabolické onemocnění, ale jeho úzká spojitost s vylučovacím systémem jej řadí do této kategorie. Vlastní příčinou je zvýšení obsahu kyseliny močové v krvi. Ta nestačí být v ledvinách filtrována a odváděna z organismu. V důsledku toho se soli kyseliny močové ukládají jednak ve vnitřních orgánech, jako bělavé povlaky, a jednak v kloubech. U ptáků se objevují bolestivé otoky kloubů, které omezují jejich pohyblivost. Vnímavost k tomuto onemocnění (nadbytku bílkovin v krmné dávce) je u amadin Gouldové, ale především u jejich chovatelů, dosti velká. Nebezpečí vzniku onemocnění je u starších jedinců vyšší. Léčba je zdlouhavá a výsledný efekt nebývá nijak velký. Sestává především z diety. Je třeba vysadit krmiva s vyšším obsahem bílkovin (hlavně živočišných) – vaječnou směs a také omezit krmiva s vyšším obsahem tuku. V léčebné kůře je velmi dobré použít některé bylinné preparáty (urologický čaj, kopřivu, měsíček, lichořeřišnici apod.). Lze aplikovat i humánní preparáty (Alkalit). Prevencí je zkrmování vyvážené krmné dávky, s odpovídajícím obsahem i formou bílkovin a tuků. V posledních letech má toto onemocnění sestupnou tendenci a to hlavně díky přechodu od používání klasické vaječné míchanice k suchým vaječným směsím. Ty jsou výrazně lépe stravitelné. Musíme doufat, že chovatelé budou v tomto trendu pokračovat i nadále.

 

Oběhové ústrojí

Z onemocnění tohoto ústrojí se mohou častěji vyskytnout onemocnění srdce (srdeční selhání), která ale často diagnostikujeme až při pitvě a to bývá již obvykle pozdě. Jejich léčení proto asi chovatele příliš zajímat nebude. Prevencí onemocnění oběhového systému je především kvalitní a vyvážená výživa, která zabrání obezitě. Podobně jako u lidí, obezita obecně zvyšuje nebezpečí vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Příznakem může být obtížné dýchání, snížená pohybová aktivita. Jedná se tedy o obecné příznaky, které znesnadňují určení přesné diagnózy.

text a foto: Michal Vít