Přírodní léčebné preparáty

Amadina Gouldové a její chov (17. část)

Veterinární problematika chovu amadin Gouldové

Přírodní léčebné preparáty. Téma přírodních léčebných preparátů (lépe preventivně - léčebných) je velmi široké a není možné, v rozsahu tohoto článku, se jím zabývat podrobněji. Na druhou stranu právě v chovu amadin Gouldové, mohou mít přírodní léčivé preparáty určitý význam, protože působí v přirozené formě a v nízké (také přirozené) koncentraci účinných látek. Jejich účinky nejsou žádnou novinkou.

Účinky bylinek

Ani byliny nejsou účinné samy od sebe. Za jejich léčebnými účinky stojí určité látky nebo skupiny látek – přírodní účinné látky. I když tento seriál není herbářem, ani učebnicí botaniky či přírodní farmakologie, základní skupiny účinných látek v bylinkách si popíšeme.

Alkaloidy - jsou dusíkaté sloučeniny. Jde o velkou, ale nesourodou skupinu látek. Podle současných znalostí je do ní řazeno přes 4000 látek. Alkaloidy jsou výsledkem metabolismu i nižších rostlin (hub). Obvykle mají výrazné, fyziologické, jedovaté účinky na živý organismus. V rostlinách bývají vázány jako soli organických kyselin. Pro použití v chovu guld mají jediný zásadní význam – vyhnout se jim.

Glykosidy - jsou přírodní látky složené z cukerné složky (glukóza, rhamóza, galaktóza) a aglykonu. Štěpí se hydrolýzou, obyčejně působením specifických enzymů na obě výše uvedené složky. Často jsou vysoce fyziologicky účinné a jedovaté. Glykosidy tvoří energetickou složku rostlin.

Silice - jsou těkavé, většinou voňavé látky. Tvoří je bohaté směsi organických látek – terpeny, ses–kviterpeny, fenylpropanové deriváty apod. Mají olejovitou soudržnost. Ve vodě jsou prakticky nerozpustné, ale dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech (alkohol). Ve vzduchu snadno oxidují a pryskyřičnatí. Silice jsou obsaženy v různých částech rostlin ve zvláštních pletivech. Jejich fytoncidní účinky chrání rostliny před některými houbami. Mají i činnou úlohu v látkové výměně rostlin. Z farmakologického hlediska mají silice mnohostranný účinek. Známý je jejich účinek dezinfekční (alicin, thymol), antimykotický, antinematodický (thymol, alicin, tujon), protizánětlivý účinek (chamazulen, mentol), místně znecitlivující a tišící účinek (eugenol, kafr, mentol), uklidňující (až obluzující, narkotický) na nervovou soustavu (valeportiály). Ovlivňují hladkou svalovinu a uvolňují křeče (mentol, chamazulen). Silice mají i močopudný účinek (apiol), velmi příznivě působí na respiratorní ústrojí (thymol, mentol) atd. Využití silic z bylinek je opravdu široké, jak si ještě později uvedeme.

Třísloviny - jsou organické rostlinné produkty. Rozpouštějí se ve vodě i v organických rozpouštědlech (alkohol), nejčastěji jako koloidy. Jejich terapeutický význam je ve stahujícím účinku, který urychluje hojení a vytváření nové tkáně na ranách i zanícené sliznici (zvýšená granulace). Vnitřně je lze použít proti katarálním gastrointestinálním onemocněním, jako proti průjmové léky. Mohou sloužit i jako protijed při otravách alkaloidy a těžkými chovy, protože s nimi tvoří nerozpustné a tudíž nevstřebatelné sloučeniny. Na druhou stranu vysoké dávky tříslovin mohou poškodit žaludeční a střevní sliznici nebo vyvolávat dávení.

Hořčiny - název těchto látek nesouvisí s jejich chemismem a je také značně nepřesný. Přesto se vžil a je používán i v odborné farmaceutické literatuře (hořčiny = amara). Jde o látky rozmanitého chemického složení, které chutnají hořce. V terapeutických dávkách povzbuzují vylučování žaludečních šťáv a trávicích enzymů (bez nepříznivých vedlejších účinků). Jsou rozpustné ve vodě i v organických rozpouštědlech (alkohol).

Saponiny - jsou látky glykosidické povahy, které ve vodě pění. Ve větší koncentraci mohou způsobit rozklad červených krvinek. Jinak mají příznivý účinek na trávení, jsou projímavé, močopudné a antimikrobiální. Při použití saponinových drog je vždy nutné postupovat opatrně.

V základních obrysech známe alespoň nejdůležitější látky (drogy), pro které podáváme bylinky – účinné látky. To je podstatné. Podobně důležité je vědět, jaké části rostlin tyto látky obsahují. Rozlišujeme tak několik skupin: květ (flos), list (folium), nať (herba), kořen (radix), oddenek (rhizoma), plody (fructus), semeno (semen), kůra (cortex), cibule (bulbus), pupeny (gemma). Tyto části rostlin jsou k léčebně – preventivním účelům používány nejčastěji.
Třetí důležitou znalostí je způsob úpravy (přípravy) jednotlivých bylinek. Ne všechny jsou vhodné pro každou bylinku. Uvedeme si nejzákladnější způsoby úpravy použitelné v chovu amadin Gouldové:

Čaje - (species) jsou nejjednodušší formou preparátů z bylinek. K jejich přípravě se používají jednotlivé druhy rostlin nebo jejich směsi. Podle citlivosti na teplo a další vlivy se připravují různými způsoby: macerát je vodní výluh za studena, zápar se připravuje přelitím navlhčené bylinky (nebo směsi) horkou vodou. Odvar se připravuje povařením bylin po dobu 10 až 15 minut v uzavřené nádobě a poté se nechá asi 15 minut odstát a scedí se.

Tinktura - se připravuje naložením bylinek (čerstvých, sušených, práškových) na 1 až 14 dnů do alkoholu. Zde se nechá vyluhovat a posléze se scedí. Velkou výhodou tinktur je jejich poměrná stálost (zejména při uchovávání v chladu a temnu) a vyšší koncentrace účinných látek. Alkohol, co by rozpouštědlo, zde zároveň působí jako konzervační a mírně dezinfekční prostředek.

Extrakty - se připravují zahuštěním nebo vysušením lihových výtažků z rostlin. Úplným odpařením rozpouštědla se získá suchý extrakt. Jeho výhodou je dlouhá skladovatelnost.
Dalšími způsoby úpravy bylinek jsou sirupy, masti, olejová mazání apod. Tyto formy ale nemají v chovu amadin Gouldové prakticky žádný význam a nebudeme se jimi zabývat.
Nyní známe základní účinné látky, pro které bylinky používáme (jejich skupiny), dále části rostlin, které se zpracovávají pro jejich obsah i nejpoužívanější způsoby jejich zpracování. Zbývá tedy to nejdůležitější. Jaké přírodní látky můžeme v chovu použít a v jakých případech je budeme aplikovat. Jak jsme již uvedli, přírodní bylinné preparáty nemohou nahradit běžné léky. Jejich význam spatřuji v léčebně preventivním použití nebo jejich aplikací, jako pomocné (podpůrné) léčby. Působení bylinných preparátů nemívá nežádoucí vedlejší účinky. Určitou výhodou je, že tyto jsou volně dostupné, bez předpisu. Mohou tak tvořit zásobu „první pomoci“. Dokonce jsem přesvědčen, že zkušený chovatel je schopen pomocí těchto přírodních preparátů zvládnout řadu nemocí. Rostliny jsou mimo účinné látky i dobrým zdrojem řady vitamínů, minerálií a dalších biologicky aktivních látek potřebných pro metabolismus. Důvodů proto, abychom se přírodními preparáty zabývali je tedy více.

 

Popíšeme si nejprve krátce některé důležité bylinky.

Borovice (Pinus sp.) - se sbírá brzy zjara. Sběrovou částí jsou pupeny, někdy i jehlice. Účinnou látkou (drogou) jsou hlavně silice, které působí baktericidně (ničí bakterie). V chovech některých druhů zvířat (hospodářských) se používá odvar nebo macerát z jehlic borovice a podává se jako nápoj před začátkem chovné sezóny. Borovicové pupeny lze použít k jakési „aromaterapii“ a to pro baktericidní účinky silic. Je obecně známo, že v borových lesích je značně méně bakterií (v obecné rovině). To je přisuzováno právě zmíněnému účinku silic, které se odpařují. Podobně lze postupovat i v chovu guld. Do elektrického odparníku umístíme olejový výluh z pupenů borovice. Pro větší efekt jej lze doplnit ještě přidáním ivermectinu (proti roztočům).

Čekanka obecná (Cichorium intybus) - sbíráme v době květu nebo bezprostředně po odkvětu. Sběrovou částí je kořen. Účinnými látkami jsou hořčiny (kvajanolid), teraxasterol a řada dalších - polysacharidy(inulin). Droga se používá jako prostředek upravující látkový metabolismus, příznivě ovlivňuje činnost jater. Lze aplikovat jako odvar nebo tinkturu. Mladé listy (čekankové puky) jsou dobrým zeleným krmivem.

Česnek kuchyňský (Allium sativum) - sběrovou částí jsou čerstvé stroužky. Obsahuje především silice s výrazným dezinfekčním a antihlístovým účinkem (alin). Česnek bývá používán ve formě česnekových tablet, ale hlavně v chovu papoušků. U guld se moc neužívají. Lze jej aplikovat i jako studený výluh, nálev i tinkturu. Ptákům, na rozdíl od řady savců, většinou jeho příjem nevadí pro jejich slabě vyvinutý čich.

Heřmánek lékařský (Chamomilla recutita) - se sbírá v době květu (nepřekvetlé úbory), tedy v létě. Účinnou látkou jsou především silice (chamazulen), dále flavonoidy, hořčiny a slizy. Droga má hojivé, protikřečové, protizánětlivé a dezinfekční účinky. Použití je vhodné nejen u alimentárních problémů (průjmy apod.), ale i u onemocnění vylučovacího nebo kožního ústrojí. Lze jej aplikovat jako čaj nebo tinkturu.

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) - se sbírá v průběhu jara a léta. Sběrovou částí jsou listy. Je možné používat i jiné druhy jitrocelů. Účinnou látkou je především glykosid aukubin, působící antibioticky. Použití má při léčbě zánětlivých onemocnění respiratorního ústrojí, ale i při poruchách alimentárního traktu. Aplikujeme formou čaje nebo tinktury.

Kopřiva dvoudommá (Urtica dioica) - se sbírá od dubna do září. Sběrovou částí jsou mladé listy. Účinnou látkou je chlorofyl (vysoký obsah), kyselina křemičitá, třísloviny, aminy (serotin) apod. Droga působí velmi příznivě na látkový metabolismus, vylučovací ústrojí, tvorbu krve apod. Aplikujeme formou čaje nebo tinktury. Mladé listy jsou dobrým zeleným krmivem.

Kozlík lékařský (Valleriana officinalis) - sbírají se kořeny s oddenky. Účinnou složkou jsou hlavně silice. Droga má použití jako mírné sedativum, při tlumení stresových stavů. Aplikuje se formou tinktury.

Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra) - sběrovou částí je kořen. Účinnou látkou je hlavně glycyrrhicin. Účinek má především na alimentární ústrojí, pročišťuje játra. V nedávné minulosti byla tato účinná látka zkoušena jako antivirotikum a předběžné výsledky se zdály dobré. Lze aplikovat jako tinkturu.

Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) - sběrovou částí jsou nerozvinuté květy. Účinnou složkou jsou hlavně silice (horčičné). Působí bakteriostaticky. Aplikujeme jako dezinficiens vylučovacího a částečně i alimentárního ústrojí. Droga neničí ani neochuzuje užitečnou střevní mikroflóru. Podáváme jako tinkturu nebo lze použít i šťávu z vylisovaných čerstvých rostlin.

Lopuch větší (Arctium lappa) - se sbírá zjara nebo na podzim. Sběrovou částí je kořen. Obsahuje řadu poliacetylenických látek s výrazně baktericidním a fungicidním účinkem. Používáme při katarech žaludku a trávicí trubice. Aplikujeme ve formě čaje nebo tinktury.

Máta peprná (Mentha piperita) - sběrnou částí je olistěná nať. Účinnou látkou je silice s obsahem mentolu, ale i viridifloru, mentonu apod. Dále jsou obsaženy i třísloviny a hořčiny. Drogu lze použít na střevní potíže, pro její dezinfekční a uklidňující účinky. Použitelná je i k inhalačním účelům. Aplikujeme ve formě čaje nebo tinktury.

Mateřídouška obecná (Thymus serpyllum) - sběrnou částí je olistěná nať. Hlavní účinnou složku představují silice (tymol, cymen, borneol, karvakrol), dále obsahuje hořčiny a třísloviny. Drogu používáme hlavně při respiratorních onemocněních, ale své uplatnění může mít i při alimentárních poruchách. Aplikujeme ve formě čaje nebo tinktury.

Ostropestřec marianský (Silybum marianum) - sběrnou částí rostliny je plod. Hlavní účinnou látkou je silice (silymarin). Drogu používáme k prevenci a léčbě onemocnění jater. Aplikujeme ve formě tinktury.

Pelyněk spp. (Artemisia spp.) - sběrnou částí rostliny je olistěná nať před květem nebo záhy v květu. Účinnou látkou jsou především silice (felandren, ocimen). Droga působí příznivě na alimentární ústrojí a má mírné účinky proti střevním parazitům (nematodům). Aplikujeme ve formě čaje nebo tinktury.

Řepík lékařský (Agremonia eupatoria) - sběrnou částí rostliny je bohatě olistěná nať. Účinnou látkou jsou hlavně katechinové třísloviny, flavonoidy, hořčiny a stopy silic. Droga účinkuje v alimentárním ústrojí proti průjmům a urychluje hojení. Nejčastěji používáme ve formě čaje, ale aplikovat lze i tinkturu.

Tymián obecný (Thymus vulgaris) - sběrnou částí je olistěná nať. Účinnou složkou jsou silice (tymol a karvakrol), dále třísloviny, hořčiny a flavony. Droga má silné dezinfekční účinky a lze ji aplikovat při infekcích respiratorního a alimentárního ústrojí. Podáváme formou čaje nebo tinktury.

Vratič obecný (Tanacetum vulgare) - sběrnou částí rostliny jsou listy nebo olistěná nať. Hlavní účinnou složkou jsou silice (tujon – ve vyšší dávce jedovatý, kafr, borneol), dále hořčina tanacetin. Droga má výrazné baktericidní a především antiparazitické účinky (proti střevním parazitům). Vzhledem k obsahu tujonu je nutná opatrnost při podání. Aplikujeme formou čaje nebo tinktury.

 

Tolik k popisu nejpoužívanějších bylin. Pochopitelně jde pouze o velmi malou část léčivých rostlin a řada chovatelů má zkušenosti s používáním jiných. Tyto uvedené jsou ale zcela běžné a dobře dostupné. Jejich využití je široké. Mohou být použity preventivně a v některých případech i léčebně. Řadu z nich lze použít, jako doplněk krmné dávky (kopřiva, jitrocel ap). Některé z účinných látek mohou posloužit jako konzervant nebo ke zlepšení kvality pitné vody (tinktury z tymolu, mentolu apod.) pro svůj silný dezinfekční efekt. Použít můžeme tyto tinktury i jako přísadu pro namáčecí lázeň při předkličování semen. Prostě použití bylinek je široké. Tuto kapitolu uzavřeme přehlednou tabulkou k jejich použití.


Příprava

Čaj - připravujeme tak, že 5 až 10 gramů sušených bylin přelijeme horkou vodu, po 10 až 15 minutách přecedíme a doplníme vodou na jeden litr. Tento nápoj podáváme k pití, ale je důležité jej obměňovat po 6 až 8 hodinách, aby nemohlo dojít ke zkvašení zbytků bylin po nedokonalém přecedění.

Tinkturu - připravujeme tak, že 5 až 10 g čerstvých (sušených) bylin naložíme do 100 ml alkoholu na 5 až 15 dnů. Poté přecedíme (přefiltrujeme) přes hustší plenu a doplníme na dva litry vodou, nejlépe destilovanou. Uvedenou tinkturu pak dávkujeme v dávce 1 až 2 ml / l pitné vody. Vzhledem k tomu, že získáme velké množství preparátu (2 litry), můžeme celou dávku vydělit deseti.

Tím získáme pouze 200 ml tinktury a to už je množství, které lze spotřebovat. Dobře udělanou (nebo zakoupenou) tinkturu z např. máty nebo mateřídoušky lze použít i jako konzervační činitel do pitné vody. Vzhledem k dezinfekčním účinkům omezuje přítomnost bakteriální mikroflóry v nápoji.

 

Můžeme si vyrobit i směs bylinek. Jako příklad si uvedeme antiparazitální tinkturu (proti střevním parazitům):

  • česnek – 2 g,
  • pelyněk spp. – 2 g,
  • vratič – 1 g.
  • Naložíme do 100 ml alkoholu.
  • Dávka tinktury je asi 10 až 15 kapek na litr pitné vody.
  • Podáváme asi jedenkrát měsíčně.

 

Vybavení pohotovostní lékárničky

Pro eventualitu nemocí je dobré mít v zásobě některé veterinární preparáty a pomůcky. Této zásobě se obvykle říká souhrnně lékárnička. Součástí by měla být některá indiferentní mast (Infadolan, heřmánková mast), antibiotická mast (Bactroban, Oxymykoin). Dále prostředky proti parazitům (Arpalit, Ivomec, Biokill). Vhodné jsou také prostředky proti alimentárním potížím jako je metronidazol nebo ronidazol. Můžeme použít také bylinné čaje nebo extrakty, ale těm je věnována předchozí kapitola a nebudeme se zde opakovat. Důležité jsou i oční kapky – Optal, Opthalmo-septonex. V neposlední řadě je vhodné mít i některé širokospektrální antibiotikum (Ronaxan, Baytril, Belcospira). I když jsou v naší zemi antibiotika pouze na předpis veterinárního lékaře, je žádoucí některé se širším účinkem získat. Důležitost je především v úspoře času, který v případě onemocnění amadin Gouldové hraje proti nemocným chovancům. Pro stanovení přesné diagnózy (původu onemocnění) je nutné znát výsledky laboratorního vyšetření (především u bakteriálních infekcí). To trvá dosti dlouho, protože pro kultivaci ze získaných vzorků jsou potřebné dva až tři dny. Když připočteme ještě čas, který potřebujeme k jejich odeslání a zpětně při sdělení výsledků, ve většině případů pak bývá na léčbu pozdě. Proto je nutné v uvedené době raději použít antibiotikum s širším spektrem, které pozastaví atak choroby do okamžiku, kdy známe původce a můžeme léčit cíleně, nasazením preparátu, na který jsou uvedené bakterie citlivé. Na druhou stranu, někdy může být použití antibiotik kontraproduktivní (aspergilomykóza). Je tedy lepší, pokud ta možnost je, jejich použití konzultovat s veterinárním lékařem, který se specializuje na ptáky, v krajním případě s některým zkušeným chovatelem astrildů.

 

Tabulka účinnosti a možného použití některých bylin.

Druh
bylinky

Účinná
složka

Způsob
aplikace

Důvod
aplikace

Koncentrace bylinky

na 100 ml vody nebo alkoholu

borovice

silice

tinktura / čaj

antibakteriální (al.,resp.)

10,0 g / 100 ml

čekanka

hořčiny

tinktura / čaj

Podpora činnosti jater

10,0 g / 100 ml

česnek

silice

tinktura / čaj

antiparazitikum,dezinficiens

10,0 g / 100 ml

heřmánek

silice

tinktura / čaj

alimentární potíže (průjmy)

10,0 g / 100 ml

jitrocel

glykosidy

tinktura / čaj

respiratorní obtíže

10,0 g / 100 ml

kopřiva

třísloviny

tinktura / čaj

úprava metabolismu,krev,peří

10,0 g / 100 ml

kozlík

silice

tinktura / čaj

mírné sedativum,antistres

5,0 g / 100 ml

lichořeřišnice

silice

tinktura / čaj

dezinficiens močových cest

10,0 g / 100 ml

lopuch

polyacetyleny

tinktura / čaj

alimentární potíže,kůže,peří

10,0 g / 100 ml

máta

silice

tinktura / čaj

alimentár. a respirator. potíže

10,0 g / 100 ml

mateřídouška

silice

tinktura / čaj

respirator. a alimentár. potíže

10,0 g / 100 ml

meduňka

silice

tinktura / čaj

spasmolytikum,sedativum

10,0 g / 100 ml

měsíček

saponiny

tinktura / čaj

aliment. a vylučovací ústrojí

10,0 g / 100 ml

ostropestřec

silice

tinktura / čaj

podpora činnosti jater,trávení

10,0 g / 100 ml

pelyněk

silice

tinktura / čaj

trávení,antiparazitikum

10,0 g / 100 ml

řepík

třísloviny

tinktura / čaj

trávení,průjmy,otravy

10,0 g / 100 ml

tymián

silice

tinktura / čaj

alimentár. a respirator. potíže

10,0 g / 100 ml

vratič

silice

tinktura / čaj

střevní antiparazitikum

5,0 g / 100 ml

text a foto: Michal Vít