Veterinární léky a léčiva

Amadina Gouldové a její chov (16. část)

Veterinární problematika chovu amadin Gouldové

Veterinární léky a léčiva. V této části kapitoly o veterinární problematice, se budeme velice stručně zabývat léky a jejich použitím. Nejprve ale několik obecných poznámek. Jak čtenář z předešlého textu již jistě poznal, je rozdíl mezi lékem a léčivem (léčivou nebo účinnou látkou). Léčivo je tedy v podstatě jakousi surovinou pro výrobu léku. Jako příklad lze uvést již výše citované chemoterapeutikum Baytril. To je název léku, tedy obchodní název. Účinnou látkou (léčivem) je zde enrofloxacin.

Jiným lékem je Vetoflog. Účinná látka je zde stejná, ale je vyráběn jinou firmou a má tudíž i jiný název pro lék. Názvy jednotlivých preparátů se mohou lišit nebo i měnit, protože výrobce je může začít či přestat vyrábět. Proto jsme v předešlých částech uváděli vždy primárně účinné látky a v závorkách název některého preparátu, který je obsahuje.
V chovu guld je 90–95 % medikamentů podáváno perorálně, hlavně v pitné vodě. Chovatel by měl být schopen si alespoň orientačně vypočítat potřebnou dávku účinné látky, potažmo léku pro své chovance. Řada léků má sice uvedeno na svých příbalových letácích dávkování v gramech na jednotku hmotnosti krmiva nebo objemu vody (např. 1 g/1ml). Nicméně u řady preparátů je uváděno dávkování v jednotkách (váhových, mezinárodních) účinné látky na 1kg živé hmotnosti (1 kg ž. h.). V tomto případě je třeba si vypočítat dávku potřebnou pro guldu. Na první pohled to vypadá trochu jako nesmysl, při hmotnosti guld okolo 10–15 g. Ale jak zjistíme, není to tak velký problém. Musíme znát několik základních údajů, jako je zastoupení účinné látky v medikamentu, hmotnost ptáka kterému máme preparát aplikovat, spotřebu pití u ptáků (ta je standardní – 2,0 až 2,5 ml/den) a pochopitelně potřebu účinné látky. Pro názornost si zde uvedeme jeden příklad:

potřeba účinné látky:                         5 mg / kg ž. h.

obsah účinné látky:                            40 mg / gram preparátu

hmotnost amadiny Gouldové:           12,0 g

denní spotřeba vody:                         2,0 ml / den

Jako první krok si zjistíme potřebu účinné látky na 1 g ž. h. a následně na hmotnost guldy tj. 12,0 g. Výpočet je tedy následující – 5 / 1000 = 0,005 mg / g ž. h. = 0,005×12 = 0,06 mg na uvedenou AG. Známe tedy potřebu účinné látky na jeden kus. Nyní musíme vypočítat poměr ředění, aby spotřeba roztoku odpovídala výše uvedené potřebě účinné látky. Rozpustíme tedy 1 gram preparátu (30 mg účinné látky) v 1 l vody – 20 / 1000 = = 0,03 mg / 1 ml roztoku. Víme, že denní spotřeba vody jsou 2 ml / kus. Výsledek je tedy 0,03×2 ml = 0,06 mg / na jeden kus. To přesně odpovídá potřebě 40 mg účinné látky na 1 kg ž. h. Z uvedeného příkladu je vidět, že se nejedná o nikterak složitý výpočet. Pokud si čtenář položí otázku, zda opravdu ptáček pije denně 2 ml vody, učiní tak zcela oprávněně. Může dojít ke zvýšené potřebě, například u jedinců s horečnatým nebo průjmovým onemocněním nebo může být spotřeba menší. U většiny preparátů je právě z důvodu ne zcela přesného odměření množství, uvedená dávka do určité míry poddimenzovaná a jejím mírným překročením neohrozíme zdravotní stav léčených jedinců. Při výše uvedených typech nemocí (hořečnatá, doprovázená průjmy) s tím chovatel musí počítat a roztok připravit mírně slabší tím, že zakalkuluje vyšší spotřebu vody (asi o 25–50 %).

Dále je pro chovatele dobré znát alespoň ty nejpoužívanější skupiny léků pro amadiny Gouldové. Nebudeme se zabývat rozdělováním léků podle jednotlivých účinných látek, ale podle jejich indikačních skupin.

Antibiotika
Mají účinnost především proti bakteriím, ale mohou účinkovat i proti některým typům virů. Jejich účinnost je dána citlivostí jednotlivých druhů a kmenů bakterií vůči danému antibiotiku. Existují i tzv. širokospektrální antibiotika, která mají dobrý účinek na širokou škálu bakterií. Sem řadíme například erythromycin (Erymykoin) nebo doxycyclin (Ronaxan). Široký záběr účinku má ale i svoji stinnou stránku. Jejich aplikace vyhubí i užitečnou střevní mikroflóru, která napomáhá trávení a látkovému metabolismu. Při aplikaci je tak nutná tzv. doplňková léčba, která se sestává z probiotik nebo preprobiotik (FOS) a vyšších dávek vitaminů. Tato doplňková nebo podpůrná medikace by měla překročit aplikaci antibiotik o 3 až 5 dnů (alespoň). Negativní vliv na užitečnou střevní mikroflóru má ale většina typů antibiotik, pouze v menší míře (podle druhu). Přesto se domnívám, že zodpovědný chovatel by měl mít v lékárničce některé širokospektrální antibiotikum. Pokud v chovu dojde k propuknutí bakteriální infekce, je vhodnější v první fázi použít tento typ, který pozastaví atak choroby po dobu, než-li jsou známy výsledky laboratorního vyšetření na původce a jeho citlivost k jednotlivým typům antibiotik. Ušetří se tak mnoho času a tím i mnoho životů infikovaných jedinců. V České republice jsou antibiotika dostupná pouze na předpis veterinárního lékaře. Přesto je potřebné nějaké mít ve výbavě lékárničky. Běžně používané typy antibiotik jsme zmiňovali při popisu jednotlivých bakteriálních infekcí.

Antimykotika
Účinkují proti mykózám (plísním, kvasinkám, houbám). Jde o látky, které mohou být ve vyšších dávkách pro organismus škodlivé až toxické, zvláště při vnitřním podávání. Preparátů, které lze aplikovat v chovu guld není mnoho. Perorálně můžeme použít ketokonazol (Nizoral), injekčně – i. m. mykonazol (Daktarin) a inhalačně amphotericin (Amphotericin B–fungizone). Aplikovat lze i některé jiné preparáty, ale u antimykotik platí dvojnásob nutnost konzultace jejich použití s veterinárním lékařem specialistou. Také by neměla být podávána společně s antibiotiky (nebo pouze vyjímečně s některými specifickými typy), protože antibiotika, alespoň ve většině případů, podporují růst plísní a kvasinek.

Antiprotozoika
Mají účinek proti protozoálním invazím. Ve své podstatě je můžeme rozdělit do tří základních skupin.

  1. Antikokcidika, antitrichomonika a antimalarika. Mezi antikokcidika patří sulfadiazin, toltazuril, sulfaclozin, sulfadimethoxin, sulfadimidin apod.
  2. K antitrichomonikům patří ronidazol dále metronidazol, dimetridazol apod.
  3. K antimalarikům patří chinin nebo chloroquin.

Chemoterapeutika
Jsou sem řazeny preparáty, které mají účinek proti bakteriím, ale nejedná se o klasická antibiotika, tedy látky původně z produkce některých plísní, dnes již vyráběné synteticky. Jejich složení je odlišné od klasických antibiotik. Někdy se do této skupiny řadí i preparáty proti prvokům (antiprotozoika), které jsme si uvedli již dříve. Mezi nejznámější patří enrofloxacin, flumequin či trimethroprim. Používají se hlavně proti bakteriálním infekcím. Mívají razantní účinek, který může mít i vedlejší následky. Jejich použití je vždy nutné konzultovat s veterinárním lékařem specialistou.

 

 Antiparazitika

Mají účinky na parazity. Rozdělit je můžeme na preparáty s účinkem na vnější parazity a na ty s účinkem na vnitřní parazity (endoparazity). Zde tvoří většinu látky určené proti nematodům („červům“) – antinematoda. Látkou s účinkem na ektoparazity je ivermectin a také skupina organofosfátů. Proti vnitřním parazitům (endoparazitům) lze použít ivermectin, mebendazol, piperazin, levamisol, albendazol, paraziquonel, nitroscanat apod. I zde je, až na vyjímky, nutné konzultovat aplikaci antiparazitik s veterinárním lékařem – specialistou. Řada účinných látek má při předávkování silnější vedlejší účinky a některé mohou působit až toxicky.

Vitaminové, minerální a probiotické preparáty

Tvoří velkou skupinu preventivních, preventivně léčebných i léčebných preparátů. Mezi ně patří i aminokyseliny apod. O jejich použití jsme se obšírněji zmiňovali v kapitole o výživě a krmení. Proto je zde pouze uvedeme, ale dále se jim již nebudeme věnovat.

 

Orientační (domácí) míry a hmotnosti

Prášky

Gramy
(g)

Tekutiny

Mililitry
(ml)

na špičku nože

0,5–1,0

kávová lžička

asi 5,0 ml

kávová lžička rovná

2,0–4,0

polévkoví lžíce

asi 15,0 ml

kávová lžička vrchovatá

6,0–10,0

šálek na kávu

120–250 ml

   

20–25 kapek vodného rozto.

1 ml = 1 g

   

40–45 kapek olejov. tekutiny

1 ml = 1 g

   

50–60 kapek tinktury

1 ml = 1

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přepočet některých malých váhových a objemových jednotek:

1 gram (g) = 1 000 miligramů (mg), 1 litr (l) = 1 000 mililitrů (ml)
1 g = 1 ml (orientačně, protože to neplatí u všech typů roztoků)

 

 

Tabulka dávkování některých účinných látek a preparátů.

Léková skupina

Účinná látka

Dávka účinné látky
na 1 litr nápoje

Příklad preparátu

Dávka preparátu
na 1 litr nápoje

Antibiotika

Amoxicillin

75–100 mg

Amosicillina

1,0–2,0 g

Doxycyclin

0,05–0,1 mg

Ronaxan

1,0–2,0 g

erythromykoin

125 mg

Erymykoin

2,5 g

Gentamycin

40 mg

Lekomycin P

0,5 g

Linkomycin

180 mg

Lekomycin A

0,5 g

Neomycin

50 mg

Biosol 70 %

0,1 g

Spiramycin

cca 1300 U. I.

Belcospira

0,5–1,0 g

Tylosin

500 mg

Ivatyl

0,5 g

Chemoterapeutika

Enrofloxacin

50 mg

Vetoflog

1,0 ml

Flumequil

75 mg

Imequyl

0,5–1,0 g

trimethroprim

125 mg

Tucoprim

1,0 g

Antimykotika

Ketokonazol

20,0–25,0 mg

Nizoral

dle koncentr.

Nystatin

200 000 U. I.

Fertigsuspension

2,0 ml

Antiprotozoika

Dimetridazol

200 mg

Anprodazolo

2,0 g

Chinin

120 mg

Chloroquin

30,0–40,0 mg

Daktarin

1,0–2,0 g

Metronidazol

50,0 mg

Metrozol

1,0–3,0 g

Ronidazol

400 mg

Tricho plus

viz. dávkování

Toltazuril

25 mg

Baycox

1,0 ml

Sulfaclozin

300 mg

ESB 3

1,0 g

Antiparazitika

ivermectin *

* 0,8 ml

Ivomec

* 10,0 ml

Levamisol

0,015 ml/kus

Biover

 

 

 

*U preparátu Ivomec postupujeme při dávkování tak, že 0,8 ml preparátu naředíme v jednom litru vody (nejlépe destilované). Takto vzniklý roztok pak aplikujeme v dávce 10,0 ml na jeden litr nápoje. Tento preparát je určen pro injekční použití (s. c.), ale protože lze předpokládat u řady chovatelů potíže při injekční aplikaci, uvádím zde metodu používanou ve Spojených státech, která u nás ještě není tak známá. Mimo to lze ivermectin použít i aerogenní cestou z malých odparníčků v klecích (viz. invazní tracheobronchytida).

text a foto: Michal Vít