Nemoci exotického ptactva 1. - 3. část

Převzato, autor: Miroslav Lifart

Nemoci exotického ptacva 1. část

Obecně  Nejen k chovu AG, ale k chovu jakéhokoliv druhu ptactva neodmyslitelně patří (bohužel) i nemoci. Nejsou to stavy a situace, které by kterýkoliv chovatel řešil rád, přesto je nutné je občas řešit, nedá se těmto těžkostem v chovu zcela vyhnout. Nemocem se však dá dobrou prevencí předcházet, či jejich vznik eliminovat na minimum. Vzhledem k tomu, že nejsem v oblasti veterinární prevence a léčby nijak odborně vzdělán, budou mé následující řádky vycházet především z rozhovorů s veterinárními lékaři, přáteli, kolegy chovateli a také z mých vlastních zkušeností. Přesto se může stát, že se někde dopustím nepřesností, i když jsem se opravdu snažil se k tomuto tématu připravit co nejlépe (proto se hlavně odborníkům, kteří by případně mé následující řádky četli a nepřesnoti objevili, předem omlouvám).

Prevence nemocí  Stejně jako u chorob lidských se dá i u nemocí, které postihují AG, těmto nežádoucím stavům předejít prevencí, která spočívá v dodržování těchto základních bodů:

• nikdy nezařadím do chovu ptáka, který neprošel karanténou trvající minimálně tři týdny;
• neumísťuji do jedné chovné klece (proletovačky) s ohledem na její rozměry nepřiměřené množství ptáků, možnost šíření a přenosu chorob mezi jednotlivými ptáky tím značně omezím;
• zkrmuji zásadně jen kvalitní a zdravotně nezávadná krmiva, do datumu jejich spotřeby (jakékoliv krmení, které nemá svou přirozenou barvu, vůni, popř. sypkost, konzistenci, krmení které nevykazuje záruku nezávadnosti nikdy dál nezkrmuji a zakoupím nové);
• velmi důsledně dbám na hygienu v chovu, zaměřenou na čistotu klecí, misek,napáječek a koupelniček;
• pravidelně větrám a zajišťuji přístup čerstvého vzduchu;
• pravidelně obměňuji bidýlka, nebo je omývám a desinfikuji;
• zásadně se vyhýbám situacím, které mohou ptáky nadměrně stresovat;
• předkládám pestrou a rozmanitou stravu obohacenou o vitamíny a minerály;
• vyhýbám se vysoké vlhkosti v chovu (vysoká vlhkost je ideální pro množení roztočů, napadajících vzdušné vaky);
• před jakoukoliv manipulací s ptáky, či s vybavením klecí (misky, napáječky, koupelničky) si pečlivěomyji ruce (tuto zásadu zvlášť pečlivě dodržuji, pokud jsem byl na návštěvě u jiného chovatele a kontaktu s cizími zvířaty, tedy nejen ptáky);
• rovněž ovoce, zeleninu či zelené krmení z volné přírody před podáním ptákům pečlivě omyji;
• při donášce zeleného krmení z volné přírody pečlivě vybírám místo, kde k jeho sběru přistoupím   (zásadně se vyhýbám místům sloužícím k venčení pejsků, místům kde se dá předpokládat chemický postřik, místům u cest a veřejných komunikací a dalším rizikovým prostorům, kde by mohlo dojít k nechtěnému sběru jakkoliv kontaminovaného a znehodnoceného krmení);
• pravidelně kontroluji trus ptáků, jejich celkovou vitalitu a kondici při jakékoliv změně v chování AG, které je pro tento druh atypický, ptáka od ostatních izoluji do nemocniční klece;

Minimum ptačí lékárničky

• širokospektrální antibiotika (např. Baytril, Ronaxan);
• prostředky proti parazitům (Ivomec, Dectomax, Noremectin a jiné prostředky na bázi Ivermectinu);
• prostředky na zástavu krvácení (např. Akutol, anebo roztok chloridu železitého);
• desinfekční prostředky (Nolvasan, Virkon S ad.);
• prostředky pro rychlé dodání energie (Glukopur, Fruktóza ad.);
• živočišné uhlí;
• injekční stříkačky (pro správné dávkování léků, popř. jejich aplikaci do zobáčku);
• drobné dřívka, špejle, gumičky, provázky na fixaci zlomenin, kousky obvazu;
• infrazářič ( jako zdroj léčebného tepla)
• prostředky k desinfekci ran (ajatin, peroxid vodíku ad.);

 Obezita  Jako první ze všech nemocí, které zde budu zmiňovat, nejdřív vzpomenu obezitu, která je často a zcela neodůvodněně v chovech velmi opomíjena a podceňována!! Obezita vede dříve či později ke ztrátě kondice a vitality, ke vniku závažných chorob (u ptáků se tak můžeme setkat s infarktem, nemocemi jater, dušností, či neplodností).

Příčinou této nemoci je příliš těžká strava (živočišné tuky, tučná semena), držení v malých klecích, s čímž souvisí nedostatečný prolet.

Prevencí je dostatečný prolet, kvalitní a pestrá strava, obohacena o dostatek vitamínů a minerálů. Jediným lékem o kterém zatím v léčbě ptáků vím, je dieta a s ní související souhrn činností, které snad jsou notoricky známy, které však přesto zmíním tak, jak je ve svém chovu aplikuji:

• pokud zjistím obézního ptáka ve svém chovu, přistupuji k dietnímu programu, který spočívá v tom, že omezím zkrmování tučnějších semen a postiženému jedinci předkládám jen samotnou lesknici       (zde však musím mít jistotu, že ji pták přijímá);
• z krmného programu vyřadím jakékoliv komodity obsahující živočišné tuky;
• zkrmuji komodity, které obsahují vlákninu (např. jablka, hrušky,) podávám Inulin (pro lepší čištění a vyprazdňování střev),
• ptáka umístím do prostoru umožňující co nejvíce proletu;
• vyhýbám se stresovým situacím, aby pták nepodlehl např. infarktu;

Častá nemoc AG – Invazní tracheobronchitida,   přezdívaná jako „prskavka“Toto onemocnění je parazitálního charakteru, způsobené roztoči Sternostoma Tracheacolum , či Cytodites nudus a dalšími. Ve velkém počtu případů má chronický charakter. Přítomností v dýchací soustavě ptáka dráždí sliznici, snižují průchodnost dýchacích cest, mnohdy vyvolávají záněty. Při velmi silných invazích dochází k perforaci vzdušných vaků (tyto pak neplní svou funkci) , někdy vede až k chudokrevnosti. Neléčení nemoci vede nejen k perforaci vzdušných vaků, ale k celkové ztrátě kondice, malátnosti, nechutenství a následnému úhynu napadeného jedince. Dovolím si tvrdit, že přehlédnout propuknutí této nemoci může i velmi zkušený chovatel. Příznaky jsou totiž zpočátku jen velmi stěží pozorovatelné okem a až při silnějším průběhu slyšitelné. Ano musím říct slyšitelné. Večer, kdy se ptáci uloží k spánku obcházím klece a naslouchám dýchání ptáků. Pomlaskávání, kýchání, chrčení, pískavé zvuky, trhaný spánek, kdy ptáci ve spánku stěží dýchají a pohybují přitom ocáskem jsou neklamným znamením, že je ptáček touto nemocí postižen. Jistým vodítkem k rozpoznání nemoci snad může být i to, že ptáček při napadení volí jen kratší letové trasy, často jen posedává na bidýlkách a vyhýbá se větším proletům po klecích, které jsou pro něj po dechové stránce velmi náročné a unavující.

Prevencí je zkrmování kvalitních bezprašných krmných směsí a bezprašné prostředí vůbec, pravidelné větrání, výměna bidýlek, čistota klecí, misek, napáječek a všeho s čím ptáci přijdou do styku a ne příliš vysoká vlhkost, při které se roztoči dobře množí.

V dřívějších dobách se k léčbě používal Arpalit 1%, který chovatelé stříkali ptákům pod křídla, nebo postřikem do volného prostoru tak, aby jej ptáci museli vdechovat, či dalším způsobem, kdy se Arpalit vstřikoval do mističky, nebo jiné nádobky, kde došlo ke zkapalnění a bylo možné tak prostředek natírat například pod křídla ptáka, anebo aplikovat na krční nažiny. Tento přípravek je však celkem toxický a není tak vhodný k použití pro svou nešetrnost k živým organismům. Někdy docházelo po jeho aplikaci k  úhynům ptáků. V současné době se k léčbě této nemoci velmi úspěšně používají prostředky na bázi Ivermectinu, které se na trhu objevují pod obchodními názvy Ivomec, Noromectin, Cydectin, Dectomax a další. Vzhledem k tomu, že ve svém chovu již delší dobu používám přípravek Ivomec, budu se nadále zmiňovat jen o něm a o jeho způsobech aplikace při léčbě.

Potírání – perkutánní podání  Při tomto způsobu léčby potírám ptáka přípravkem Ivomec ředěný propylen glykolem v poměru 1:10 (mám však zkušenost, žeptáci snesou i vyšší koncentraci až 1: 4) pod křídly, nebo v oblasti zátylku. Tento způsob je šetrnější k organismu ptáka, avšak nelze opominout i jisté negativum v podobě stresujícího odchytu (stres se projeví zvláštěpři preventivním přeléčení, kdy musím odchytnout každého jednotlivce zvlášť, přičemž dochází k plašení všech ptáků v klecích). K potírání je možno použít například ušních tampónů, nebo také kapátek z léčiv. Aplikaci je nutno opět za 7-10 opakovat.

Podávání v pitné vodě – perorální podání  Přípravek jsem podával i v rámci pitného režimu ptáků. Tento způsob jsou preferoval hlavně při preventivní léčbě, kdy bylo potřeba přeléčit celý chov, či pokud se napadených ptáků vyskytlo více.

Na stránkách pana M. Macána jsem se o tomto možném způsobu léčby dočetl a sám jsem je na svém chovu s úspěchem vyzkoušel. Při tomto způsobu léčby se Ivomec ředí v poměru 1 ml Ivomecu k 1 ml čistého lihu na 1 litr pitné vody a podává se jako jediný zdroj pití na dobu 24 hodin. Mám vyzkoušeno, že ptáci snesli i větší dávku, kdy jsem ředil přípravky v poměru 3 ml Ivomecu ku 3 ml čistého lihu na 1 litr vody, ovšem tuto silnější koncentraci jsem volil jen při opravdu silných invazích. Aplikaci je nutno opět za 7-10 dní opakovat.

Velkým pozitivem tohoto způsobu léčby bezesporu je úplná eliminace stresového faktoru, který se při předešlém způsobu aplikace, výše uvedeném jistě projeví. Ovšem jako negativum musím přiznat, že neznám případné nežádoucí dopady při použití lihu na zdraví vnitřností (např. jater) ptáků. Dalším negativem jistě je, že někteří jedinci nejsou dostatečně vyléčeni a dál tak roztoče v chovu šíří. Proto tento způsob dnes již používám jen velmi sporadicky, i když jsem žádné negativní dopady nepozoroval.

Léky novější generace  V poslední době se na trhu objevil nový lék Stronghold jehož účinnou látkou je Selamectin. Je určen k léčbě vápenky, svrabu, škrkavek a osvědčil se také v léčbě roztočů rodu Sternostoma. U tohoto léku je možný zatím jediný způsob aplikace a to kápnutí na kůži. U drobných exotů, jakými AG jsou je to aplikace jedné kapky na kůži. Aplikace se rovněž provádí 2 x, ale opakování je postačující až za dobu tří týdnů.

Další novinkou je přípravek Scatt, který bohužel ještě stále není u nás registrován. Společnost Vetafarm využila nejnovějších poznatků o životním cyklu roztočů a vyvinula podle zahraničních publikací opravdu kvalitní nástroj v boji s touto nemocí. Nespornou výhodou tohoto léku je, že je na rozdíl od přípravků které jsem zmiňoval výše opravdu určen přímo pro ptactvo.

Závěrem  Většina chovatelské obce, že je s touto nemocí velmi těžké bojovat a zbavit se ji ve svém chovu. Opravdu se vyplatí velmi důkladná prevence, jak jsem již zmínil výše. Samotná léčba může být velmi obtížná a zdlouhavá. Většina přípravků totiž hubí jen dospělé parazity a nemá tak vliv na jejich vajíčka či rozmnožovací cyklus, proto jsou nutné opakované aplikace. Často je nutné bojovat nejen s roztoči, ale i proti sekundárním infekcím dýchacího ústrojí. Proto je vhodné proti případným zápalům použít v léčbě antibiotika (Ronaxan aj.).

Otlaky, puchyřky na nohou  Bohužel i já tento problém znám a musím jej čas od času řešit. Objevují se v mém chovu hlavně u těch ptáků, které mám umístěny v klecích, které jsou vybaveny unifikovanými bidýlky. Bidýlka jsou všechny stejné velikosti a průměru. Po přemístění do klecí, které jsou vybaveny bidýlky různých průměrů, z různých druhů větví nestejné tvrdosti, umožňující ptákům rozmanitost úchopů při posedu se problém většinou vytratí. Abych léčení více napomohl, přidávám do koupele ptákům přípravek Orlux Bio-bad, jedná se o speciální sůl do koupele, která čistí pokožku i peří, má relaxační účinky na svalstvo. Jen s nejvyšší opatrností používám různé masti jako je např. měsíčková mast aj. Při aplikaci je nezbytná nejvyšší opatrnost, aby nedošlo k umaštění peří. Umaštěním peří by mohlo dojít k narušení jeho tepelně izolačních vlastností (termoregulační funkce). Hrozilo by prochladnutí ptáka a následné respirační problémy.

Kokcidióza  U AG probíhá nejčastěji střevní formou. Jedná se o parazitární onemocnění způsobené kokcidiemi (eimeriemi). Rozeznat příznaky opět nemusí být lehké ani pro zkušeného chovatele. Ze svých zkušeností s touto nemocí vím, že v počátečních stádiích je hlavně v chovech, kde se vyskytuje ptáků více, možno první příznaky velmi lehce přehlédnout. Neobjevuje se hned malátnost, ospalost či načepýřené a neudržované peří, jak je tomu při jiných nemocech. Přesto náznak toho, že není něco v pořádku může být již to, že ptáci nemají pevný trus a často pod bidélky, na kterých sedí jsou vlhké, mokré skvrny. Napadený pták dokonce konzumuje potravu, musím však říci, že jen zdánlivě konzumuje, většinou hlavně pak v těžších stádiích nemoci jen potravu nabírá do zobáčku, aniž by pak pravděpodobně došlo k jejímu pozření. Nemoc se pak projevuje radikálním hubnutím, úbytkem prsní svaloviny, přichází malátnost, ospalost, velmi chabá péče o peří, postiženému ptákovi očividně ubývají síly a jen velmi zřídka je schopen většího proletu. Objeví se těžké, silné průjmy, které mohou být i krvavé.

Prevencí této nemoci je důsledné dodržování čistoty, kvalitní a pestré krmení bez prachu a nečistot. Rovněž jako prevenci můžeme podávat lék Baycox v dávkách 1 ml na l litr vody po dobu 48 hodin jako jediný zdroj pití. Mám však tu zkušenost, že pokud tato nemoc propukla v plné síle, tento lék již nezabírá a dochází k úhynu. 

Ztráta koordinace pohybu, kroucení hlavou  Předpokládá se, že toto onemocnění propuká nedostatkem vitamínů skupiny B. Klinicky však toto tvrzení není ověřeno ale přesto se nadále řídím radami z knih W.Wienera a občas ptákům přidávám do napáječek B-komplex.

Několikrát jsem toto onemocnění probíral s veterinárními lékaři a aniž bych chtěl jakkoliv snižovat jejich odbornou erudici, co lékař, to jiný názor (musím podotknout, že jsem lékařům jejich soudy nijak neusnadnil, protože jsem nedodal žádný vzorek, např. trusu, či uhynulého ptáka k pitvě, aby mohli dělat odbornější závěry). Většina se však shodla, že může jít o metabolickou poruchu, či o projev některé jiné nemoci například aspergilomykozy nebo motolice.

S touto nemocí jsem se v chovu setkal jen dvakrát. Jednou přímo u sebe a jednou u svého kamaráda chovatele. Oba případy však měly při stejných příznacích poměrně odlišný průběh. Zatímco v mém chovu jakoby nemoc propukla najednou, bez jakýchkoliv příznaků nemoci, o mého kamaráda byl průběh mírnější a nakonec i s docela banálním způsobem léčby.

Sameček, který mi před dvěma roky uhynul začal kroutit hlavou opravdu znenadání . Pohyby hlavou byly velmi rychlé a prudké, stále hlavu zakláněl a všelijak kroutil. Okamžitě jsem nasadil vlažný čaj s přídavkem B-komplexu, ovšem ani když se postižený samec napil, nebylo to nic platné. Nemoc měla přímo bleskový průběh, zjistil jsem ji asi ve dvě hodiny odpoledne, podával jsem již zmiňovaný čaj obohacený o B-komplex, ptáka jsem nahříval infrazářičem, přesto kolem sedmé hodiny večer došlo k tomu, že sameček úplně ztratil stabilitu, chvílemi se na zemi točil dokola (nebýt to tak smutný pohled, vzbudilo by to úsměv, protože ta činnost připomínala pejska, který se honí sám za svým ocáskem) a tohle otáčení prováděl i několik minut. Již jsem se oblékal, že pojedu s nemocným ptákem k veterinárnímu lékaři, když došlo k poslední křeči a úhynu. Dodnes velmi lituji, že jsem hned následujícího dne ráno odjížděl na dlouho dobu mimo domov, nemohl jsem dát ptáčka pitvat, abych se přesně dozvěděl, co bylo příčinou úhynu. Příznaky nemoci, rovněž u samečka, kterého měl v chovu můj kamarád byly podobné a dá se říci naprosto stejné. Ptáček velmi kroutil hlavičkou, při doletu z bidýlka na bidýlko, při dosednutí, ztrácel rovnováhu a z bidýlek padal. Kamarád rovněž nasadil stejnou léčbu jako já, ale tato nepomáhala. Sameček zůstával jinak čilý, krmení přijímal, jen stále kroutil hlavou a špatně koordinoval své pohyby, hlavně při dosednutí na bidlo. Pomohla až naprosto banální věc, kdy můj kamarád umístil samce do menší proletovačky. Zřejmě mu působilo obtíže se pohybovat ve velkém prostoru, na který předtím nebyl zvyklý. Kolega si posléze vzpomněl, že se příznaky objevily, když samce přemístil z menší klece do větší! V pozdějších létech až do přítomnosti, kdy píšu tyto řádky jsem se však s touto nemocí již nesetkal.

Kolibaciloza  Toto onemocnění se může objevit tam, kde dojde k přemnožení bakterií Escherichia coli ve střevech, jde o bakterie které jsou však jinak neškodné. Příznakem je velmi vodnatá stolice , řídký, nepevný trus, svědčící o střevních potížích. V chovu se mi jako skvělá prevence této nemoci osvědčil přípravek Metrozol, který podávám 3 g/ 1 litr vody přesně podle návodu výrobce. Zřejmě touto prevencí jsem dosáhl toho, že jsem s touto nemocí ve svém chovu nikdy nesetkal.

Nemoci jater a žlučníku  Tyto nemoci nejsou ve správně vedených chovech, v chovech, kde je prováděn správný krmný režim, nijak časté. Prevencí je opět pestrá a bohatá strava, bohatá na vitamíny, minerály, vlákninu a probiotika. Ve svém chovu jsem se doposud s nemocemi postihující tyto orgány nesetkal a pokud vím, není na ně doposud ani žádná účinná léčba. Nemoc lze rozpoznat podle žlutých někdy až žlutohnědých skvrn v okolí (blízkosti) prsní kosti.

 Úhyn ptáčat  Velmi záhy v dobách, kdy jsem si pořídil své první AG jsem se setkal s úhyny mladých holátek v hnízdě a to i přesto, že byla řádně nakrmena. Předpokládá se, že příčinou těchto úhynů jsou baktérie, které neumožní ptáčeti potravu přijatou od rodičů správně natrávit a mladé byť řádně nakrmeno, paradoxně umírá hlady. Této situaci lze předejít přidáním chloridu sodného (soli) do napáječek! Dlouho jsem tuto prevenci prováděl při každém odchovu ptáčat, až když jsem upustil od zkrmování domácky vyráběné míchanice a začal jsem zkrmovat průmyslově vyráběné míchanice, tak jsem od této prevence upustil. Za celou dobu používání průmyslových míchanic jsem se již s tímto problémem nesetkal.

foto - Miroslav Horák a Miroslav Lifart

autor: Miroslav Lifart
vloženo: 22. 01. 2012 09:11

Nemoci exotického ptatva 2. Část 

V první části nemocí AG  (dá-li se ovšem mluvit o první části) jsem vyjmenoval řekl bych ty nejčastější, ty, o nichž  si myslím, že se s nimi chovatel může setkat tradičněji. Nemocí je však široká škála a tak se dnes pokusím vyjmenovat a popsat některé další z nich.

Chlamydióza  Tato nemoc je jedna z těch, které jsou přenosné i na člověka. Onemocnění způsobují bakteriální patogeny Chlamydia psittaci. Jde o nemoc, která postihuje snad všechny druhy papoušků, ovšem byla diagnostikována i u cca 130 pěvců. Napadá především mladé jedince, které jsou k této nemoci vnímavější. Příznaky nemoci jsou apatie, snížená tělesná teplota, načepýřené peří, stížený dech – s šelesty, nemocný ptáček hubne, je dehydrovaný, barva trusu je šedivá, popřípadě žluto – zelená, trus je také vodnatý. Pokud chovatel zjistí tyto příznaky, je nutné udělat speciální vyšetření u veterinárního lékaře, aby nezahájil nesprávnou léčbu. Teprve speciální vyšetření je zárukou toho, že nebudeme ptáčka omylem léčit na chlamydiózu, přičemž však může trpět naprosto jinou nemocí, např. Salmonelózou, paramyxoviry, influenzí A, které mají podobné příznaky. K léčbě se užívají léky Doxygal, Ronaxan. Dávkování zcela záměrně neuvádím, měl by je stejně jako postup léčby stanovit veterinární lékař.

Magabakterióza  S tímto onemocněním jsem se měl bohužel možnost setkat osobně ve svém chovu. Lékař jej diagnostikoval po provedené pitvě  u uhynulých amarantů malých, které jsem nakupoval u dovozců ptáků. Zvláštní snad je, že mi takto hynuly jen samice, zatímco samečci byli naprosto zdrávi. Pokud je mi známo, přesný způsob přenosu není dosud vysvětlen (ovšem mohu se mýlit, s touto nemocí jsem se setkal v roce 1999 a později již  zřejmě ne). K infikováni dochází perorální cestou. Jasným příznakem nemoci obrovská ztráta hmotnosti a apatie ptáka. Prsní kost je výrazně vystouplá a chovatel má po přejetí prstem po této kosti dojem, že se dotkl ozubení pilky. Mnozí ptáci také vyvrhují potravu, často mají zvratky potřísněno peří na krku, v zátylku, někdy i na křídlech (což jsem osobně mohl pozorovat právě u amarantů, nikdy jsem si však nebyl jist, zda se tak ptáček potřísnil sám, či k tomu došlo od jiného nemocného jedince). Chovatel kanárů pan P.N mi jednou vyprávěl, že stejné příznaky viděl i u svých kanárků. Bohužel však po úhynu ptáků nenechal ptáčky pitvat, takže dnes nevíme, jestli šlo o stejnou nemoc. Trus ptáků může být až vodnatý, pamatuji si celá mokrá kola pod bidly, kde spávaly nemocné samičky. Jistě není bez zajímavosti, že postižení ptáci měli v krmítku vyloupané  krmivo, ovšem semena nebyla zcela evidentně  pozřena -  zkrmena. Způsob léčby opět záměrně neuvádím, měl by být stanoven veterinárním lékařem.

Campylobacilóza  Opět nemoc, s kterou jsem se již měl možnost setkat. Touto nemocí trpěly mladé AG a zebřičky, taktéž  astrildy rákosní postihla, zde si však nejsem jist, protože jsem neměl možnost toto potvrdit u veterinárního lékaře. Toto bakteriální onemocnění způsobují bakterie campylobacteriosis . Nemoc se projeví apatií a poměrně velkým až neobvykle velkým trusem. Trus je dožluta zbarvený a jsou v něm jasně patrné zbytky nenatráveného zrní. Paní doktorka Grymová byla tak laskavá, že mi při jedné z mých poměrně četných návštěv u ní v ordinaci dala nahlédnout do zahraniční publikace věnované nemocem drobných pěvců. V této byla fotografie pitvané amadiny gouldové, na které byly zcela jasně patrné zbytky nenatráveného zrní ve střevech. Jistě tak učiním i jinde, ale chtěl bych ještě jednou paní doktorce poděkovat, za její trpělivost, s kterou se věnuje mým dotazům. Léčebný postup u této nemoci je aplikace léku Erytromycin do pitné vody, popřípadě čaje. Podávají se 2 čajové lžičky na 5 l pitné vody, po dobu cca 30 dní. Ovšem i zde je lépe léčebný postup minimálně konzultovat s veterinárním lékařem.

Aspergilóza Osobně jsem se s tímto onemocněním u drobných ptáčků nesetkal. Musím se však přiznat, že ne vždy jsem dal uhynulé ptáky na pitvu. Důvody jsem pro to měl různé, nejčastěji však nedostatek času, čímž se nechci omlouvat. Onemocnění způsobují plísně. Nejčastěji se ptáci nakazí vdechnutím, pozřením plesnivého krmiva, ptáci umístění ve vlhkém prostředí. Asporgilóza vzniká druhotně (sekundárně), jako následek  onemocnění jiného, které u ptáků snižuje, zeslabuje odolnost organismu. Příznakem tohoto onemocnění je stížený dech, dýchání s otevřeným zobákem, mnohdy jsou udávány také šelesty  až pískání. Ptáci jsou apatičtí, hubnou. Bohužel způsob léčby pro tak malé ptáky, jakými jsou např. AG, zebřičky apod. mi není znám. Dočetl jsem se však o pokusech léčení papoušků Itrokonazolem, který na většinu léčených ptáků vedlejší účinky. Používanější lék Ketokonazol, ovšem s vedlejšími účinky na ptáky.

Zadržené vajíčko – retence vajíčka  U mladých samic drobných ptáčků se s tímto problémem setká nejeden chovatel. Pokud se nedostaví včasný zásah chovatele, dojde k úhynu postižené samice. Problém však nepostihuje jen samice mladé        (poprvé hnízdící), ale i starší. Častou příčinou je nedostatečně vyvinuté pohlavní ústrojí mladých samic, které chovatel nasadí k hnízdění příliš brzy. Také nedostatek vitamínu D, popřípadě vápníku, jejichž nedostatek způsobuje stav, kdy je skořápka  příliš měkká se následně projeví nesnášenlivostí samice. Onemocnění však může mít i infekční faktory.  Výjimečně (osobně jsem tento stav viděl jen jednou v chovu svého kamaráda u astrildů bělolících) je příčinou příliš velké vejce. Také příliš velká četnost snůšek se může takto negativně projevit na zdraví samic. Je tím zcela zřejmé, že vyčerpaná samice je k tomuto daleko náchylnější, než samička v kondici. Symptomy onemocnění jsou velmi příznačné. Samička přestane létat, posedává, velmi často sedí na dně klece, oči převřené, peří načepýřené, mnohdy má i otevřený zobáček. Okolí kloaky bývá velmi zduřelé, jsou pozorovatelné pohyby, stahy  kloakou, jak se domýšlím, zřejmě tak samička činí ve snaze vypudit vajíčko z těla. K léčbě používám Infrazářič, kterým samičku nahřívám. Snažím se, aby se teplota pohybovala kolem 25 – 30° C, čehož dosahuji tím, že Infrazářič umísťuji do různých vzdáleností od klece. Podávám zvýšené dávky kalciových přípravků do pitného režimu postižené samičky. Osvědčil se mi přípravek firmy Orlux  Calci-Lux. Pokud vajíčko uvízne až v kloace, můžeme do kloaky, ovšem jen velmi opatrně vstříknout pár kapek oleje (stolní olej), nato tlačíme vajíčko směrem ven z kloaky. Tento způsob vyžaduje velkou opatrnost a jistou dávku šikovnosti, může dojít k rozbití vajíčka vně samičky. Jistější je návštěva veterinárního lékaře, který si problémem lépe poradí. Nemoci předcházíme – prevence nemoci – do chovu zásadně nedáváme příliš mladé samice, ptákům poskytujeme dostatek vápníku (vaječné skořápky – řádně převařené, mineralizované grity, vápenný grit pro holuby, popřípadě komerční přípravky), do chovu dáváme jen samice, které jsou v naprosté kondici, zvláště v případě teplomilných ptáků jako jsou AG, některé amady dodržujeme přiměřenou teplotu, vhodnou pro tyto ptáky.

Vápenka  Jde o nemoc, která je známa především v souvislosti s andulkou vlnkovanou. Nicméně je přenosná a můžou tak jí být postižení drobní pěvci, kterým jsou věnovány tyto stránky. Nemoc způsobuje roztoč Knemidokoptes pilae. Příznaky jsou povětšinou velmi dobře patrné v okolí zobáku a ozobí, na nohou ptáků, v okolí kloaky. Zobáček je zrohovatělý, šupinatý, může působením roztočů měnit tvar. Kůže na nožkách ptáků jeví podobné příznaky, dochází k zhrubnutí. Neléčení napomáhá snadnému šíření na celý chov, mohou se objevit problémy se snůškou vajec, snižuje i pohyblivost. V některých případech a to hlavně tam, kde je ptáček napaden souběžně i jinou nemocí, anebo je příliš jeho organismus oslaben může vést až k úhynu V dřívějších dobách se k léčbě používaly různé oleje, dnes se používají přípravky na bázi Ivermectinu (Ivomec) anebo Selamectinu (Stronghold).

K problematice nemocí ptáků se jistě ještě na těchto stránkách vrátím. Ještě jednou děkuji paní doktorce Grymové za rady, konzultace k tomuto tématu. Dalším zdrojem mi pak byla kniha Choroby hydiny a Exotických vtákov autora J.Jantošoviče a kol., články Mvdr. Nečasové vycházející v časopise Nová Exota.

 Fota jsou pouze ilustrační.
foto - Martin Řondík a Miroslav Horák

autor: Miroslav Lifart
vloženo: 22. 01. 2012 10:27

Nemoci exotického ptatva 3. část

Na těchto stránkách, v sekci nemoci AG jsem se již tak trochu nemocem ptáků věnoval. Vyjmenoval jsem tam však nemoci, s kterými jsem se v průběhu let u AG, či jiných ptáků setkal. Při prohlížení různé literatury jsem narazil na malý sumář nemocí, který může sloužit jako další vodítko v rozpoznávání nemocí u ptáků! Tento malý souhrn nemocí jsem zde na tyto stránky čerpal z knihy Hanse –Jürgena Martina Zebřičky.  V kombinaci svých drobných dodatků a výtahů z této knihy se nyní pokusím běžné nemoci drobných ptáků zde na  tomto místě dát v ucelenější celek, aby tak návštěvník těchto stránek měl další informace z této problematiky aměl tak možnost posoudit i jiné prameny.

Prevence je nejlepší ochrana    Autor knihy zde na tomto místě (v části Když zebřička onemocní) popisuje prevenci, která napomáhá ochránit ptáky před nemocemi, úrazy! Já si dovolím jeho text poupravit a volněji převyprávět tak, aby se neustále nemluvilo jen o zebřičkách, ale aby bylo zřejmé, že tyto preventivní kroky se dají využít v chovu jakéhokoliv drobného ptactva! Tímto způsobem budu postupovat v celém článku.

V této části se autor jak jsem již zmínil věnuje prevenci onemocnění a úrazů. Důsledně nabádá k vytvoření vhodných podmínek k životu, k chovu v čistotě a k zajištění správné stravy. K tomuto dále autor uvádí, cituji „ většina nemocí- především onemocnění dýchacích cest, střevní potíže, zlomeniny, rány, infekce a onemocnění z nedostatku – je totiž způsobena chybou, nebo nedbalostí chovatele.“ S tímto jeho názorem si myslím nelze jinak, než souhlasit! Autor knihy připomíná, že prevence není jen morální, ale i zákonnou povinností každého chovatele – a z praktického hlediska připomíná, že je „jednodušší a levnější nemocem předcházet, jež je později léčit“.

Dále se v této pasáži knihy dočtete, jak je nutné své ptáčky bedlivě pozorovat, jak je nutné znát jejich přirozené chování! V případě, že zjistíme jakoukoliv odchylku od běžného chování – možné příznaky nemoci,“musíme co nejdřív zjistit příčinu, odstranit ji a začít s léčbou".

Obecné příznaky nemocí  Zde se poněkud odchýlím od původního textu a seřadím tyto příznaky do několika bodů:

1. apatické chování
2. ptáček o sebe nepečuje (nečistí si peří, nekoupe se)
3. nemocný ptáček se neúčastní společných aktivit ostatních ptáků
4. ptáček většinou sedí sám, straní se ostatních
5. ptáček otáčí hlavičku směrem na záda, oči jsou zavřené
6. je načepýřený (kvůli lepší regulaci teploty) často se stává, že se při nádechu nadzvedává
7. řídký trus, nebo naopak velmi hustý trus těžký
8. sípavý dech někdy se ptáček třese

Dále budu pokračovat přesným opisem z této knihy (pokud někde vsunu nějaký svůj dodatek, na tuto skutečnost upozorním).

První pomoc a základní ošetření  Jako laici můžete provést tato tři rychlá opatření:

1. Izolujte ptáka do karanténní klece aby ho ostatní ptáci nepronásledovali a zároveň aby se nenakazili. V izolaci o něj také budete moci lépe pečovat.
2. Ozařujte nemocného jedince infračerveným zářičem. Záření vyrovná případné ztráty teploty, podporuje prokrvení a posiluje obranné mechanismy organismu. Po úrazech (např. zlomeninách) se ovšem ozařování nedoporučuje.
3. Podávejte ptákovi dostatek vitamínů a dietní stravu. Mnoho nemocí je způsobeno nedostatkem vitaminů, což můžete napravit multivitaminovým prostředkem (do textu vsouvám pár názvů takovýchto přípravků, např. Promotor L, Vitamix D, Optimin E ad.). Některé léky obsahují také všechny aminokyseliny, minerální látky a stopové prvky. Určité nemoci (např. infekce nebo paraziti) způsobují průjem, proti němuž zabírá dieta ze sušeného zrní ( zde autor uvádí proso, já bych raději použil lesknici ) a vody, nebo ředěného heřmánkového čaje. Živočišné uhlí desinfikuje střeva. Klíčky, zelené krmivo a písek zařaďte do jídelníčku znovu až po několika dnech, tehdy byste také měli vysadit živočišné uhlí, aby mohli plně působit léky a vitamíny.

Nemocniční klec  Nemocného jedince izolujte do karanténní klece, jejíž všechny stěny – kromě přední – zakryjete kusem látky. Před klec instalujte infračervenou lampu. Protože proces uzdravování podporuje kromě tepla také vzdušná vlhkost, je vhodné látku namočit. Jako nemocniční klec je velmi vhodná bednová klec, pokud je stropní stěna mřížovaná, můžete pacienta ozařovat z vrchu.

Ideální je ovšem tzv. nemocniční box, dostupný v zoo- obchodech , který už je přímo vybaven zářičem, temostatem a vlhkoměrem a zepředu je uzavíratelný plexisklovou posuvnou deskou (pro inhalace). Rozměry jsou např. 45x40x66 cm, nebo 85x40,5x52 cm. Podstatně levnější než tyto vybavené boxy jsou malé umělohmotné boxy o délce 41 nebo 51 cm, které ovšem umožňují pouze ozařování zepředu.

Abyste se vyvarovali toho, že pacienta přehřejete, ozařujte jen polovinu klece – a ani tam by teplota neměla překročit 30 až 35 ° C. V případě potřeby se pták ochladí v zastíněné půlce klece. V neposlední řadě pacient potřebuje klid, proto ho odneste z doslechu voliéry s ostatními ptáky.

Přehled příznaků onemocnění
 

Celá tabulka je přepracována z knihy Hans–Jürgen Martin - Zebřičky

Fotografie jsou pouze ilustrační.
foto - Jaroslav Soukup a Lukáš Procházka
Zdroje - Hans –Jürgen Martin -  Zebřičky

autor: Miroslav Lifart
vloženo: 22. 01. 2012 10:47